Vlastenectví našich dní?

15. 03. 2017 17:06:24
Krátká úvaha nad vlastenectvím a pokračující migrační krizí. Co je vlastenectví? A na čem ho vlastně stavět?
Vlastenectví, pojem, který se v poslední době skloňuje častěji a častěji. Co si ovšem pod ním představit?

,,Všichni vlastenci jsou náckové!" nebo ,,Vlastenci nenávidí jiné národy!" či ,,Předstíraná láska v vlasti má jenom zakrýt nenávist k jiným národům!". Tyto výroky je bohužel poslední dobou slyšet velice často, zvláště z pozic moderní levice. Pochopitelně, že tyto výroky nemohou být pravdě více vzdáleny.

Pravá podstata vlastenectví byla, je a vždy musí být v lásce k vlasti, nikoliv nenávisti k ostatním národům. Pravý vlastenec miluje svou vlast a národ a chce je chránit a pomáhat. Je to vlastně velice logické. Na prvním místě je totiž láska ke své blízké rodině(víru zde záměrně nezmiňuji), poté k přátelům, obci a nakonec k vlasti. Argumentace, že člověk nemůže milovat vlast, do které se narodil jenom kvůli tomu, že se do ní narodil, nemůže obstát. Ani rodinu si jedinec nevybírá a přesto ho k ní váže pouto nejvyšší. A jsou vlastně Češi vlastenci? Osobně příliš nevěřím tomu, co lidé říkají. Jednoduše proto, protože to není vždy pravda. Vzhledem k tomu, že jsem demograf, tak věřím spíše faktům, než průzkumům. Když byl průzkum ohledně štěstí lidí na světě, vyhrála Kuba. Ta Kuba, odkud lidé utíkají a riskují život, jen aby mohli žít jinde. Chcete-li poznat národ, koukněte na jejich činy. A Češi, ač jsou velice poklidný národ, který řeší problémy obvykle spíše v hospodě, ukázal ve 20. století odvahu minimálně 3x. Poprvé to byli legionáři, kteří bojovali za nově vznikající republiku. Ti, kteří na Sibiři bojovali proti bolševismu. Ti, kteří strávili roky v cizině pro svou vlast. Druhým momentem byl rok 1938 a mobilisace. Více než milion mužů mobilizovali v rekordně krátkém čase. Protože jejich vlast byla v ohrožení. Protože to byla jejich povinnost. Protože chtěli. A i když se pak vedení Československa rozhodlo nebránit, z naprosto rozumných důvodů, tak na toto gesto odvahy nesmíme zapomenout. Tím posledním milníkem je samozřejmě 17. listopad, ovšem nikoliv pouze ten roku 1989, ale i ten roku 1939.

Na čem však v dnešní době založit vlastenectví? V naší historii není příliš mnoho dob, ke kterým se dá vzhlížet a brát si je za vzor. Husiství spíše bořilo, než tvořilo. Doba Přemyslovců je zase příliš vzdálená. A 1. republika trvala pouze krátce, navíc si musíme přiznat, že také nefungovala nejlépe. Osobně jsem velký zastánce 1. republiky, nicméně je třeba si onu dobu neidealizovat. A polistopadová doba vlastenectví také příliš nepřeje. Současnost spíše prosazuje evropanství a i snahy EU jsou zaměřeny spíše na rozmělňování identity jednotlivých národů. Na čem tedy stavět? Domnívám se, že musíme akcentovat více společné hodnoty, stejný jazyk a v neposlední řadě velké osobnosti našich dějin. A to především ty, kteří se zvedli na odpor vůči nacismu a komunismu. Ať už Gabčík s Kubišem nebo Palach, Kryl, Karel Janoušek a další. Zda-li to bude stačit, na to nemám odpověď. Z pohledu posledních let stojí za pozornost nepochybně vzedmutí nacionalistických nálad ve společnosti z důvodu migrační krize. Zkrátka společný nepřítel funguje jako tmel nejlépe společnosti nejlépe. V této době se společnosti polarizovala na drtivou většinu, která odmítá nekontrolovaný příval migrantů ze 3. zemí a na hlasitou menšinu, která prosazuje bezbřehé přijímání. Jsou vlastenci ti, kteří chtějí bránit vlastní zem nebo ti, kteří chtějí pomoci ostatním národům? Rozebrání migrační krize je problém, o kterém se napsali tisíce článků a nedá se zhustit do pár vět. Nicméně dovolím si zde jednu myšlenku.

Představme si naši vlast jako velký společný dům, ve kterém žijeme. A každý z nás by se měl snažit o zlepšení a zkrášlení našeho domu. A je jedno, zda má v tomto domě někdo menší nebo větší pokoj. Ve chvíli, kdy někdo zaťuká na dveře, je zubožený a prosí o pomoc, měli by mu obyvatelé domu pomoci dostat se na vlastní nohy. Ale je to pouze jejich rozhodnutí a musejí mít možnost říci své ,,Ne".

Teď si představme druhý případ. Na dveře zabouchá velká skupina lidí, kteří nejsou chudí. A k vám jdou, protože jim to řekli ve vedlejším domě, ač si je tam sami pozvali. V tento okamžik se nejedná o charitu, ani pomoc potřebným. Ať však zaklepe kdokoliv a obyvatelé ho pustí dovnitř, musí trvat na tom, aby každý nový nájemník dodržoval zákony. Není přijatelné, aby nově příchozí určoval pravidla pro ostatní.
Autor: Vojtěch Marek | středa 15.3.2017 17:06 | karma článku: 28.13 | přečteno: 916x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 263 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 221 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.13 | Přečteno: 629 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse
Počet článků 73 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1314

Absolvent demografie, cestovatel, muzikant, rodák z Heřmanova Městce a místopředseda Mladých křesťanských demokratů.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...