17 000 km stopem domů z Kamčatky XX

8. 11. 2018 19:05:37
Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů.

Je ráno a já se s Gregorem loučím a dávám mu na sebe kontakt. Nemyslím si, že by někdy dorazil do Česka, ale člověk nikdy neví. Na lednici jsem mu tedy nechal alespoň pohlednici z Prahy. Krasnojarsk si chci prohlédnout více. Je to veliké město a ač je nové - rozuměj sovětské, tak působí udržovaně a čistě. Je to příjemná změna. Po hodině bloudění se ocitám v hostelu Panda. V pokoji pro osm jsme jenom tři. Jeden dělník, jeden cestovatel a já. Cestovatel Žeňa je ovšem jiná liga. Několikrát již byl v opuštěných částech Ruska, kde žijí tzv. ,,staré víry" a ,,staré národy". Jsou to skupiny lidí, které mluví starou ruštinou a příliš se nepřátelí s vládou a moderní civilizací. Chodit mezi ně chce nepochybně dost odvahy. Zvláště, když člověk provozuje turistiku ala Žeňa. Ten si sbalí jídlo na týden a vyráží na měsíční cestu. Další jídlo po cestě sbírá a kupuje od místních. A samozřejmě všude chodí pěšky. Dostávám od něj taky několik rad, co dělat a co naopak nedělat. Například nejezdit do blízkosti Kyzylu, protože tam jsou banditi.

Těžko soudit, zda to je pravda. Rusové často přehání. A jindy zase nebezpečí nepochopitelně podceňují. Každopádně mne čeká dnes registrace u imigrační policie. A sehnání baterek do foťáku, protože přestal fungovat. Přiznám se, že pocit štěstí u mne zrovna nepřevládá. No nic, samo se to neudělá a nechci riskovat střet s místními úřady. Po čtvrt hodině jízdy autobusem se dostávám ke stanici. Tady je na místě říct, že nejsem fanoušek českých úřadů. Nebo jakýchkoliv jiných úřadů. Sám preferuji nejmenší možný stát. Ale u nás je na úřadech alespoň pořádek. Tady na policii mi nikdo nedokáže za hodinu říct, zda se musím či nemusím registrovat. A ti, co tvrdí, že se registrovat musím, zase neví jak. Je to zcela fascinující. Každopádně z nich dostávám jakýsi papírek, který dokazuje, že jsem to alespoň zkusil. Tento úspěch musím oslavit.

Jdu tedy do nejbližší kafejky a dávám si stakana vodky. Jasně, gentleman před pátou nepije, ale tohle je výjimečná situace. Jsa posilněn, jdu si obhlídnout města. Procházím tak ulicí Lenina, kolem betonového stadionu Lokomotiv. Poté si dělám zacházku a přes ulici Rudé armády a Karla Marxe se dostávám do parku kultury a oddechu A. M. Gorkého. Dýchá na mne atmosféra sovětských dob. Asi jediné, co se zde za posledních 30 let změnilo, je iPhone v rukou místní mládeže. Dospělí na iPhony zas tolik nehrají...na druhou stranu tu preferují telefony tak 2x větší, než u nás. Velikost našich tabletů často odpovídá velikosti místních telefonů. Ale už dost o technice.

Je opět ráno a já musím vyrazit zas o dům a město dál. Pěšky by to trvalo věčnost, tak se ptám na recepci, jaký autobus mne dostane na kraj města. Slečna neví a tak volá údržbáři. Ten je o mnoho znalejší a přes telefon mi vysvětluje, kam mám přesně dojít a jaké číslo vyhledat. A kupodivu, funguje to. Obecně je lepší zde mluvit se staršími lidmi, protože jejich zkušenosti a rozhled vám může ušetřit spoustu času, peněz a nepříjemností. Za půl hodiny jsem z města takřka pryč. A se mnou je pryč hezké počasí. Každý den se dařit nemůže, tak déšť přečkávám pod stříškou autobusové zastávky. Alespoň je čas si trochu odpočinout a zavzpomínat si na to, jak se asi mají doma.

Čekání je odměněno sympatickým chlapíkem, který jede se svou sestrou do Ačinska. A protože je to dobrák, tak přibírá i mne. ,,Zajímavý kraj, ten sovětský rajon, že?", navazuje komunikaci. ,,Je to tady trošku jako cesta do minulosti, abych pravdu řekl.", odpovídám. Hrozně se směje a dává mi za pravdu. Jediné, co se tady staví, jsou prý vily boháčů. Ačkoliv je to optimista, tak nevěří, že to tady bude někdy jiné. Na druhou stranu mu to ani nikterak zvlášť nevadí. ,,Jsme na to tady takhle zvyklí. Jen kdyby se více opravovali staré budovy, to by pak byl tady ráj na zemi." U bistra blízko Ačinska se loučíme. Prý zde zastavuje spousta náklaďáků. A jen co s batohem vycházím z auta, hned mne odchytává kamioňák Evgenij. ,,Kam jedeš, maladěc?". ,,V Novosibirsk, maladěc", odpovídám a směju se. ,,Davaj! Pajechali!" a zve mne do Kamazu. Do háje...jsem zapomněl na ty baterky do foťáku. Takže zítra znovu a lépe.

Pokračování příště....

Autor: Vojtěch Marek | čtvrtek 8.11.2018 19:05 | karma článku: 28.99 | přečteno: 998x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 488 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 234 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 208 | Diskuse
Počet článků 73 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1314

Absolvent demografie, cestovatel, muzikant, rodák z Heřmanova Městce a místopředseda Mladých křesťanských demokratů.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...